Týnec nad Sázavou - 2015

Masopust v Podělusích

Letos již po šesté

Když se v rádiu začalo mluvit o masopustu, vzpomněla jsem si na poděluskou partu, která tento zvyk před lety obnovila. Byla jsem zvědavá, zda jejich nadšení neopadlo, zda je zase po roce uvidím. Nezklamali, vydrželi a ohlásili se na sobotu 7. února. Držela jsem jim palce, aby měli hezké počasí.

Sobotní ráno bylo sice mrazivé, ale když se zlaté slunce vykutálelo na modrou oblohu, začalo hřát. Hned jsem měla dobrou náladu a začala sledovat dění na silnici.

Vnuk mně vyvezl na vozíku k silnici a já netrpělivě vyčkávala maškarní průvod. Za chvíli slyším buben a vidím koně, jak vykračuje v čele průvodu. Zuzka táhne kravičku a v mžiku mám kolem sebe pejska a růžové prasátko.

Sestřička Štěpánka mi změřila teplotu maxiteploměrem, a když jsem si zanaříkala na bolesti nohou, přistoupila ke mně půvabná cikánka a pomazala mi koleno. Nakonec mi udělala křížek na čelo. A skutečně v tu chvíli mi bylo dobře.

Štěpka mně ještě pozvala na ovar a pak se všichni dali do pohybu s přáním, že se uvidíme zase příští rok. Dívala jsem se za nimi s lítostí a slzami v očích. Možná, že žádné příště nebude, že to bylo naposled. Před léty ke mně chodili, jako malí caparti do prodejny a nyní jsou dospělci! Jak ten čas letí.

Jsem ráda, že jsou veselí a dělají radost druhým. Ať jim to vydrží!

Děkuji všem, kteří se na této akci podíleli a přeji jim hodně zdraví a elánu.

Jaroslava Šteigerová