Týnec nad Sázavou - 2013

U3V - skloubení teorie a praxe

V polovině dubna měli studenti týnecké pobočky U3V možnost doplnit si své teoretické znalosti získané v přednáškách cyklů „Myslivost“ a „Lesnictví“ praktickou ukázkou života v oboře „Březka“ nacházející se nedaleko Kostelce u Křížku.

Pod dohledem odborného průvodce ing. Josefa Bálka jsme se prošli převážnou částí obory a během této doby jsme se seznámili jak s historií, tak i současností obory a s prací v ní.

Obora se rozprostírá v přírodní lesní oblasti Středočeská pahorkatina – Dolní Posázaví v nadmořské výšce 390 až 470 m. Z celkové rozlohy necelých 207 ha připadá 185 ha na lesní porosty, 18 ha na louky, pastviny a políčka pro zvěř. Zbytek výměry tvoří vodní a ostatní plochy. Zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin v oboře je vyrovnané. Mezi jehličnany převládá smrk nad borovicí a modřínem, mezi listnáči dub a jírovec.

Z lokálního prameniště v jižní části obory vytéká potůček, který zásobuje vodou kaskádu pěti napajedel a za zdmi obory se vlévá do Čakovického potoka.

Obora vznikla pravděpodobně již za Salmů, a to buď koncem 18., nebo počátkem 19. století, avšak na menší rozloze. Přesné datum založení není známo. Historický pramen, který se podařilo nalézt, pouze uvádí, že v r. 1826 byla u obce Březka ve zvlášť příznivé poloze obora s „kmenovým stádem“ daňků. V hospodářském plánu revíru Březka z r. 1884 je již konkrétní zmínka o tom, že „hrabě Nostic dal r. 1840 ohradit kamennou zdí celý revír Březku, a v něm položená pole částečně zalesnit, zčásti pak proměnit na plochy určené ke krmení zvěře. Tímto opatřením byl celý tento revír vyhrazen pro daňčí oboru, ve které se z kmenového stavu 150 kusů střílelo ročně 40 kusů.“

V r. 1870 prodal hrabě Nostic statek i s oborou pražskému továrníkovi Františku Ringhofferovi, který jej vlastnil až do r. 1945 a také rozšířil. Po r. 1948 převzala oboru Československá akademie zemědělská, po jejím zániku v r. 1952 Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech, který ji využívá jako pokusný a demonstrační objekt dodnes.

V oboře se dodnes zachovala původní kamenná zeď z r. 1840. Díky tomu má obora pro zvěř neprostupné oplocení a odpadají starosti s jejím unikáním do volnosti. Po r. 1960 byla zeď v dezolátním stavu a rozhodovalo se o tom, zda ji zachovat, nebo nahradit jiným plotem. Dnešní podobu omítnuté zdi, opatřené stříškou, dostala po náročné generální rekonstrukci.

V oboře byl již od jejího založení hlavní zvěří daněk evropský. Původ chované zvěře není podrobně dokumentován, v případě Březky se hovoří o „původní zvěři“. Jedni z prvních daňků, kteří byli do oblasti dovezeni r. 1822 na osvěžení krve knížetem Rohanem, pocházeli údajně z Orlíka. K prokazatelnému osvěžení krve došlo začátkem 70. let minulého století dovozem pěti daňků maďarského původu z obory Svodín (Lesní závod Palárikovo). Do Březky byla také průběžně vysazována daňčí zvěř z „pokusné obůrky“ Veltrusy na Mělnicku.

Trofeje daňků z Březky jsou charakteristické členitým parožím s četnými prsty a puky, lopatami na kratších lodyhách, dobrou hmotností a tmavým zbarvením. Typický je tzv. „březecký hák“ – zahnutý prst v horní části lopaty.

Rekordní trofej obory pochází z daňka uloveného v r. 1998 a má hodnotu 201,23 b. CIC. Současné nejsilnější trofeje se pohybují v rozmezí 180 - 190 b.

V oboře Březka probíhá nejen myslivecký, ale také lesnický výzkum. Tomu je často podřízen celý systém výživy a péče o zvěř, ale také lov. V zásadě se však péče o zvěř neliší od ostatních oborních chovů. S nástupem zimy až do jarního období se zvěři předkládá luční seno, směs mačkaného ovsa a ječmene, jablečné výlisky, krmná mrkev a kedlubny. Před přechodem na jarní pastvu se osvědčilo přikrmování hrachem a sójou. Samozřejmostí jsou lizy s kamennou solí a minerální doplňky na parožení pro spárkatou zvěř, stejně jako antiparazitární preparáty. Závěrem tohoto příspěvku si dovolíme ještě jednou poděkovat ing. Bálkovi za poutavý výklad a pohotové odpovědi na naše všetečné otázky. Zároveň naše poděkování patří i slečně Bc. Jitce Šebkové, která celou exkurzi perfektně připravila a zajistila.

A úplně na konec. Při zpáteční cestě k východu z obory jsme konečně viděli i vyhlášené místní daňky.

Jirásek