Proč je vlastně tak výjimečný 17. listopad?
K tomuto datu se vážou hned dvě události, které od sebe dělí 50 let. Obě mají pro náš stát a náš národ obrovský význam. Je zajímavé, že obě události, ta z roku 1939 i ta z roku 1989, znamenají krvavé potlačení studentských demonstrací, které se uskutečnily na podporu svobody a demokracie v naší zemi.
Vraťme se nejprve do roku 1939.
V září začala 2. světová válka a v listopadu byl nacisty zastřelen student Jan Opletal. To vedlo k protestům studentů a Hitler jako odplatu za to nechal 17. listopadu uzavřít všechny vysoké školy. Přes 1000 studentů nařídil odvézt do koncentračního tábora a 9 mladých lidí nechal dokonce popravit. 17. listopad si proto připomínáme jako Mezinárodní den studenstva.
A teď skok o 50 let dopředu.
Je 17. listopad 1989. V Praze na Albertově se sešly tisíce studentů, aby si připomněly události, které se staly v roce 1939. Na začátku klidná připomínka půlstoletí starých událostí se změnila v demonstraci proti tehdejšímu totalitnímu režimu. Policejní kordon následně zastavil demonstranty u obchodního domu Máj v ulici Na Perštýně, obklíčil je, a uzavřel postranní ulice. Demonstranti byli vyzváni k opuštění prostoru, ale přes policejní kordon nebylo cesty, a tak začaly bezpečnostní složky studenty surově bít.
Takto tvrdý zásah, kdy policie bila děti, vzburcoval většinu lidí, kteří už toho všeho měli dost a rozhodli se vzepřít dosavadnímu totalitnímu režimu. Tak začala sametová revoluce. Nakonec 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany a 29. prosince se stal prezidentem Václav Havel. S ním jsme se vydali na cestu ke svobodě.
Těch, kteří pamatují události z roku 1939, již mezi námi příliš mnoho není, zatímco nás, kteří si pamatujeme 70. a 80. léta 20. století je mezi námi velmi mnoho. Víme, proč k událostem roku 1989 došlo.
Pamatujeme dobu, kdy jsme nemohli říkat to, co jsme chtěli. Ani před svými dětmi, protože jsme nevěděli, komu se svěří. Dobu, kdy jsme nemohli cestovat, studovat, kdy jsme si nemohli koupit knihy, jaké bychom si rádi přečetli, kdy v obchodech nebylo ovoce, maso, toaletní papír...
Dnešní mladí lidé už nejspíš nedokáží ocenit, co vlastně slavíme. Mohou studovat, cestovat, říkat své názory bez obav, že by museli jít do vězení. Berou jako naprostou samozřejmost to, co před vlastně jen 31 lety bylo v naší zemi nemyslitelné. Svoboda… Važme si svobody, je to jedno z největších bohatství, které máme.
Modlitba pro Martu a nasvícené budovy
V 17 hodin a 11 minut zazní 17. listopadu celým Českem Modlitba pro Martu v podání Anety Langerové, která ji zazpívá z balkonu Národního divadla. V Praze se ikonická píseň zároveň ponese i z venkovních rozhlasů, jinde ji zaslechnete ve vysílání rádií. Sváteční atmosféru umocní i nasvícení významných budov po celé republice do trikolory. V národních barvách se ukáže například Pražský hrad.
K oslavám se můžete připojit také symbolickým zapálením svíčky třeba v okně. A na sociálních sítích vyjádřete sváteční náladu přes hashtag #SamiAleSpolu.
Zdroj: novinky.cz
Úřední hodiny
pondělí, středa
8:00 - 11:00 a 11:30 - 17:00